Moje tetovací začátky se příliš neliší od zkušeností většiny začínajících tatérů. První obrázky jsem si odzkoušel na svých kamarádech a když jsem se přes počáteční nejistotu trochu otrkal, vyrazil jsem tetovat s partou kolem přerovského tattoo časopisu na hudební festivaly. Po bohatých, ale ne vždy příjemných zkušenostech mi brzy došlo, že touto cestou jít nechci. Nebavilo mě donekonečna tetovat stejné motivy, naopak jsem chtěl do tetování přinést něco svého a zbourat zažitou představu o tom, jak má tetování vypadat.

Jako jeden z mála prvních tatérů v Česku jsem proto namísto katalogových motivů začal vytvářet svoje vlastní a nabízet je zákazníkům. Inspiroval jsem se v nich akvarelovými malbami, pro které jsou typické rozvolněné linie a pestrá paleta barev. V době, kdy byly v oblibě monochromatické motivy s typicky ostrými linkami, jsem měl často problém najít zákazníky, na kterých bych si mohl svoje motivy vyzkoušet. Na druhou stranu byla moje tvorba mezi ostatními dobře zapamatovatelná a tím, jak nezapadala do tehdejších trendů, ji bylo těžké přehlédnout.

I díky tomu se mi podařilo zaujmout jeden z tetovacích salónů na Novém Zélandu, odkud se mi dostalo pozvánky na několikaměsíční stáž. Začínal jsem tu sice znovu od píky, ale díky kráse primitivního tetování a rituálům spojeným s procesem tvorby jsem si uvědomil, že klasické tetování, jak ho znám z Evropy, je pro mě prázdné a plné neosobního kontaktu. Kromě vypilované techniky jsem se nakonec vracel se spoustou zkušeností, které zcela změnily můj pohled na přístup ke klientovi a na to, jaký pocit si z procesu tetování chci odnést já sám.

Přestože byl rozjezd po návratu těžký, díky možnosti prezentovat svoji práci přes sociální sítě mi postupně přibývali zákazníci nejen z Česka, ale hlavně ze zahraničí. Když mě pak v roce 2013 známý server Buzzfeed nečekaně zařadil mezi nejlepší světové tatéry, začaly se mi ozývat klienti z celého světa, kteří měli zájem o moje tetování. Od té doby jsem se prakticky nezastavil a namísto klasického pořadníku si svoje zákazníky dnes musím vybírat.

Jsou to ale částečně právě zákazníci a jejich příběhy, co mě motivuje se neustále posouvat, ať už ve způsobu zpracování témat, v práci s barvami nebo objevováním nových technik. Velký vliv na mě měla i malba, které se v posledních letech věnuji intenzivněji. Postupně jsem tak upustil od akvarelové tvorby a přirozeně přešel k abstrakci – stále mě víc než dokonale přesná kresba a předem daná pravidla baví zejména pohyb a neukončenost obrazu a motivů. Poskytují mi totiž mnohem větší tvůrčí možnosti, kdy můžu spontánně přidávat prvky, které mě zrovna napadnou, a zároveň nechávají prostor pro další rozvíjení příběhu…